Základní informace o studii HBSC

Sběr dat HBSC Lockdown 2020 organizoval výzkumný tým koordinovaný z Univerzity Palackého v Olomouci (www.hbsc.cz), který dlouhodobě garantuje realizaci studie Health Behaviour in School-Aged Children (HBSC) za Českou republiku. HBSC je mezinárodní studií o zdraví, životním stylu a jejich sociálních determinantech a korelátech v populaci 11, 13 a 15letých školáků. Vznik studie HBSC je datován na počátek 80. let minulého století. Pravidelně jsou data sbírána od r. 1983, kdy nad studií převzala záštitu Světová zdravotnická organizace (WHO) (1). Česká republika se do studie připojila v roce 1993/94 (2). V současné chvíli je do výzkumné sítě HBSC zapojeno přes 600 výzkumných pracovníků z 50 zemí světa, které jsou povinny dodržovat mezinárodní výzkumný protokol studie (3, 4), který předepisuje způsob výběru výzkumného souboru, volbu standardizovaných výzkumných nástrojů či postup sběru dat. Bližší informace o studii HBSC, její metodologii či publikačních výstupech naleznete na www.hbsc.org.

Výzkumný soubor a design sběru dat

Sběr dat HBSC Lockdown 2020 metodologicky vycházel ze studie HBSC. Na konci května 2020, bylo napříč všemi 14 kraji ČR osloveno 227 škol (z toho 213 základních škol a 14 víceletých gymnázií) k účasti na výzkumu dopadů uzavření škol v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 na životní styl školáků. Školy byly náhodně vybrány z databáze Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR po stratifikaci dle kraje a zároveň zohlednění poměru žáků věkových kategorií 11, 13 a 15 let na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií. Tento výběr byl dále doplněn o 7 základních škol z Olomouckého kraje, které s českým týmem studie HBSC dlouhodobě spolupracují. Vybrané školy byly osloveny prostřednictvím dopisu a následně e-mailu, v nichž jim byly popsány účel a průběh výzkumu, představena výzkumná zjištění z předchozích sběrů dat HBSC a vloženy odkazy na materiály určené do výuky, které na základě těchto výzkumných zjištění vznikly. E-mail zároveň obsahoval unikátní link na online dotazník pro každou školu a prosbu o jejich rozeslání třídním učitelům v 5., 7. a 9. ročnících (popř. odpovídajících ročnících víceletých gymnázií). Třídní učitelé pak prostřednictvím platformy, kterou využívali pro distanční výuku, měli oslovit žáky ve svých třídách s žádostí o účast na výzkumu. Představitelé škol byli zároveň požádáni o sdělení počtu žáků registrovaných v daných ročnících. Samotný výzkum proběhl mezi 3. a 29. červnem 2020. Validní dotazníky byly vyplněny na 144 školách, response rate (míra návratnosti) na úrovni škol tak činil 61,5 %. Čtyři školy preferovaly ve třídách, v nichž už byla koncem května postupně obnovena prezenční výuka, klasický „papírový“ dotazník. Na tyto školy bylo dopraveno potřebné množství dotazníků a příslušní učitelé byli proškoleni, aby byl v maximální možné míře sjednocen způsob jejich administrace. V papírové podobě bylo celkem sesbíráno 232 dotazníků, z nichž 6 bylo vyřazeno při vizuální kontrole. Online verze dotazníku administrovaná prostřednictvím platformy QuestBack byla celkem vyplněna 3 384krát (po očištění od testovacích přístupů, doby vyplňování pod 5 minut či přílišného množství nevyplněných otázek). Při následné kontrole bylo zjištěno 90 duplicitních přístupů, které byly z datasetu odstraněny. K duplicitním přístupům mohlo dojít například tak, že při prvním vyplňování selhalo připojení k internetu a tentýž žák začal vyplňovat dotazník opětovně, přičemž původní odpovědi zůstaly v systému uchovány. Při následné kontrole byla databáze očištěna o respondenty (n=43), kteří věkem neodpovídali validnímu rozpětí dat narození pro daný ročník (Tabulka 1). Dalších 37 dotazníků bylo vyřazeno na základě protichůdných odpovědí napříč dotazníkem, vulgárním výrazům v otevřených otázkách apod. Společně s 6 papírovými dotazníky tak došlo k vyřazení 43 respondentů. Finální výzkumný soubor tak sestává z 3 440 respondentů, jejichž základní demografický popis obsahuje Tabulka 2. Vzhledem k tomu, že odpovědi o počtu registrovaných žáků v jednotlivých ročnících všechny zapojené školy nezaslaly, nelze s jistotou stanovit response rate na úrovni jednotlivců. Odhad response rate vytvořený na základě údajů dodaných ze 103 škol činí 18,8 %. Souhrnný proces sestavení a čištění finálního výzkumného souboru je prezentován na diagramu níže (Obrázek 1). Účast na výzkumu byla dobrovolná a anonymní. Žáci nikam neuváděli svá jména a měli možnost vyplňování dotazníku kdykoliv přerušit, zcela odmítnout, popř. vynechat otázky, které v nich vyvolávaly nepříjemné pocity. Design výzkumu byl schválen Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pod jed. č. 65/2020. Realizace výzkumu byla finančně podpořena Grantovou agenturou ČR (20-25019S). Tabulka 1. Rozpětí dat narození respondentů pro zařazení do studie HBSC Lockdown 2020 dle ročníků

	Validní rozpětí dat narození
5. ročník	1. září 2007	31. srpen 2010
7. ročník*	1. září 2005	31. srpen 2008
9. ročník*	1. září 2003	31. srpen 2006

^* popř. odpovídající ročníky víceletých gymnázií Tabulka 2. Základní demografické charakteristiky výzkumného souboru HBSC Lockdown 2020

	Chlapci		Dívky		Celkem		Věk (roky)
	n	%a	n	%a	n	%b	M	SD
5. ročník	531	49,2	549	50,8	1 080	31,4	11,49	0,43
7. ročník*	629	47,1	706	52,9	1 335	38,8	13,46	0,42
9. ročník*	414	40,4	611	59,6	1 025	29,8	15,50	0,40
Celkem	1 574	45,8	1 866	54,2	3 440	100	13,45	1,62

^* popř. odpovídající ročníky víceletých gymnázií; ^a procentuální zastoupení žáků dle pohlaví v daném ročníku; ^b procentuální zastoupení žáků navštěvujících daný ročník v rámci finálního výzkumného souboru M = aritmetický průměr, SD = směrodatná odchylka Obrázek 1. Vývojový diagram postupu sběru, kontroly a vyřazování dat HBSC Lockdown 2020 ^* v případě 7. a 9. ročníků jsou zároveň zahrnuti studenti sekund a kvart víceletých gymnázií

Popis výzkumného nástroje a datasetu

Ke sběru dat byl využit dotazník. Tam, kde to bylo s ohledem na uzavření škol a zásadní zásah do režimu školáků možné, byly využity standardizované otázky z baterie povinných a volitelných otázek výzkumného protokolu studie HBSC. Některé otázky musely být vzhledem k okolnostem přeformulovány, aby odrážely situaci respondentů v době uzavření škol, jiné byly vytvořeny ad hoc pro sběr dat HBSC Lockdown 2020. Obsahově lze dotazník rozdělit na osm základních tematických okruhů, přičemž termíny psané kurzívou v sekci níže odkazují na názvy proměnných přímo v datasetu/codebooku:

• Sociodemografické údaje – Věk, pohlaví, velikost místa bydliště, struktura rodiny (FamStr44) či subjektivně vnímaný socioekonomický status (welloff45) (5, 6).
• Duševní zdraví & well-being – Zdraví a well-beingu se v dotazníku a potažmo i datasetu dotýkají níže uvedené proměnné, které jsou dlouhodobě používány v rámci studie HBSC jakožto mandatorní, popř. volitelné, a jsou všeobecně pokládány za validní a reliabilní:
  • subjektivní hodnocení zdraví (health) (7);
  • zdravotní obtíže (headache–dizzy) (8, 9);
  • škála vnímaného stresu (pss10a–pss10d) (10);
  • Cantrilův žebřík (lifesat) (11);
  • WHO-5 Well-Being Index (WHO42a–WHO42e) (12, 13).
• COVID-19 – Tento modul vznikl na jaře 2020 v rámci specializované mezinárodní pracovní skupiny HBSC, která si vytyčila za cíl vytvořit nástroj, jenž umožní sledovat přímý a nepřímý dopad epidemie onemocnění COVID-19 na život dětí a dospívajících. Modul se zaměřuje na:
  • přímé vystavení onemocnění COVID-19 (Covid12a–Covid12bi);
  • jeho dopady na život rodin respondentů, (lostjob–moretime);
  • přístup k online distanční výuce (digidevice–enoughinfo);
  • potenciální psychosociální dopady uzavření škol (lonely–talkto).
• Otázky na využití času – Otázky byly nově formulovány pro účely studie HBSC Lockdown 2020 s cílem odhadnout, kolik času strávili žáci školními povinnostmi (timesch17) a „volnočasovými“ aktivitami (leisure19, coach–UA34l), a posoudit, v jaké míře došlo ke změnám trávení času.
• Životní styl v době uzavření škol – Byly využity otázky z mandatorních položek studie HBSC soustředící se na úroveň pohybové aktivity (physact60, timeexe) (14, 15), stravovací návyky (fruits_2–energydrink). Z volitelných položek byla zkoumána délka spánku (Wake21–Sleep24) (16) a čas strávený aktivitami před obrazovkou (FilmVid38a–IntBrow38d). Všechny tyto otázky byly zároveň doplněny o subjektivní srovnání s obdobím před uzavřením škol (např. CmpMVPA27, CmpSle25a, CmpVeg29b).
• Vnímaná sociální opora – Dvě čtyřpoložkové otázky zkoumající úroveň opory ze strany rodiny (famhelp–famdec) a vrstevníků (friendhelp–friendtalk). Otázky jsou v rámci studie HBSC povinné a pocházejí ze standardizovaného nástroje Multidimensional Scale of Perceived Social Support (17).
• Online komunikace – dvě škály zkoumající intenzitu online komunikace (emconlfreq1–emconlfreq2) a potenciální znaky problematického užívání (emcsocmed1– emcsocmed9) sociálních sítí (18).
• Zdravotní gramotnost – Modul (HL1–HL10) z nabídky volitelných v rámci mezinárodní studie HBSC (19).

Všechny proměnné včetně odpovědí a jejich umístění v datasetu jsou uvedeny v codebooku (HBSClokcdown2020_codebook) a zároveň v samotném datasetu (HBSClokcdown2020_data ve formátu „.sav“). S ohledem na využití on-line platformy ke sběru dat i částečnému nasazení papírových dotazníků se v  datasetu vyskytuje několik různých hodnot pro vyjádření nevyplněných odpovědí:

0	Uzavřená otázka se respondentovi zobrazila, ale nebyla vyplněna. (pouze online)
-66	Otevřená otázka se respondentovi nezobrazila, nedostal se v dotazníku tak daleko. (pouze online)
-77	Uzavřená otázka se respondentovi nezobrazila. Buď se nedostal v dotazníku tak daleko, nebo nebyla zobrazena kvůli filtru v předchozí otázce. Např. nutnost hospitalizace, nebyl-li testován pozitivně na COVID-19. (pouze online)
-99	Otevřená otázka se respondentovi zobrazila, ale nebyla vyplněna. (pouze online) / Při „elektronizaci“ papírových dotazníků byly hodnotou -99 značeny chybějící hodnoty.
SYSMIS	„User-defined“ prázdné buňky, které vznikly při slučování papírových a online dotazníků (vyskytují se pouze u několika málo proměnných, např. lifesat a physact60)

Pozn. Papírová verze dotazníku sloužila krom sběru i jako podklad pro tvorbu online verzi dotazníku a byla tudíž připravena dříve. V době mezi tiskem papírových dotazníků a dokončením jejich on-line verze, došlo ještě k aktualizaci obsahu dotazníku. Ta se dotkla pouze proměnné č. 82 „LS31“, která byla rozdělena na čtyři položky „coach“, „artteacher“, scoutldr“ a „clubldr“.

Postup čištění dat

Jak je patrné z Obrázku 1, před prováděním analýz proběhlo ještě vyřazení „podezřelých“ dotazníků. Krom kontroly validního rozpětí dat narození (Tabulka 1) se kontrola soustředila zejména na otevřené otázky, konzistentnost a reálnost vyplněných odpovědí. V případě otevřených otázek byli vyřazeni ti, kteří například uvedli: „Tyto otázky byly všechny velice blbé abych řekl pravdu klikal jsem jak jsem chtěl,“ nebo „zaskrtaval jsem kraviny protož tyto otázky se netýkají koronaviru a jsou soukromé“. Dále byly prověřeny hodnoty tělesné výšky a hmotnosti, resp. BMI, celková doba spánku a času stráveného školními povinnostmi souběžně s časem na volnočasové aktivity. Byly-li hodnoty extrémní (např. pravidelná doba spánku 3 nebo 17 hodin), byla daná odpověď označena za podezřelou. Co se týče konzistence odpovědí napříč dotazníkem, byly kontrolovány následující páry: lifesat vs. WHO-5 Well Being Index, physact60 vs. timeexe, intenzivní užívání/neužívání sociálních sítí (18). vs. SocMed38c. Byla-li ve sledovaném páru zjištěna nekonzistence typu vysoká míra životní spokojenosti (hodnocení 9–10) a zároveň nízké skóre (<28) u WHO-5 Well-Being Indexu či každodenní cvičení v míře, že se respondent zpotí (timeexe), a zároveň 0 dní celkové pohybové aktivity v trvání alespoň 60 minut (physact60), byla odpověď považována za podezřelou. Jelikož žádná z výše uvedených možností není a priori nereálná (např. je možné, aby respondent intenzivně cvičil každý den 20 minut, ale nikdy nedosáhl v souhrnu na 60 minut/den), k vyřazení musely být u respondenta označeny alespoň 2 takovéto podezřelé odpovědi. Takových případů bylo v celém datasetu 37.

Limity datasetu HBSC Lockdown 2020

Všechna zjištění založená na datovém souboru HBSC Lockdown 2020 je třeba interpretovat ve světle okolností, za nichž sběr dat probíhal, a s tím souvisejících limitů. Sběr dat probíhal v období, kdy byly školy postupně otevírány, prezenční docházka byla ovšem dobrovolná. Na rozdíl od předchozích sběrů dat studie HBSC (např. 2013/14, 2017/18) tak neměli žáci (minimálně v rámci třídního/školního kolektivu) při vyplňování dotazníku totožné podmínky. Vzhledem k celkové náročnosti tohoto období pro pracovníky škol, byla na úrovni škol nižší ochota zapojit se do výzkumu. Častým argumentem, který od vedení škol zazníval, byla snaha nezatěžovat žáky a jejich rodiče dalšími povinnostmi, protože cítili ze strany žáků a jejich rodin po 2–3měsících distanční výuky značnou únavu. Tato skutečnost se pak logicky promítla i do nízkého response ratu na úrovni jednotlivců. Response rate se na jednotlivých školách, jež dodaly údaje o počtu registrovaných žáků, pohyboval v rozmezí 0,5–72 %. Zatímco na některých školách lze výsledky považovat za dostatečně reprezentativní, na jiných vyplnily dotazník pouze jednotky žáků. Zapojení žáků zároveň nebylo zcela rovnoměrně rozloženo po jednotlivých krajích a neodráželo tak skutečnou distribuci cílové populace napříč Českou republikou. Všechna tato fakta pak samozřejmě limitují možnost zevšeobecňovat výzkumná zjištění pocházející z datasetu HBSC Lockdown 2020. Dalším možným omezením je využití subjektivní dotazníkové metody sběru dat, což s sebou nese riziko zkreslení výpovědí na straně respondentů, ať už z hlediska sociální žádoucnosti odpovědí, či tzv. recall bias, jelikož otázky v dotazníku se vztahovaly k relativně dlouhému období, kdy se podmínky dynamicky měnily od přísného „lockdownu“ až po postupné rozvolňování epidemiologických opatření. Dotazník byl sestaven se snahou využít v maximální možné míře ověřené a standardizované výzkumné nástroje. Vzhledem k zaměření výzkumu však musela být řada otázek nově formulována, popř. standardizované otázky upraveny tak, aby referovaly k období uzavření škol. Z logiky věci tak psychometrické vlastnosti zmíněných nástrojů nejsou aktuálně známé. Na závěr je pak třeba zmínit „průřezový“ design výzkumu. Ten neumožňuje pouze na základě předkládaných dat HBSC Lockdown 2020 vyvozovat s určitostí jakékoliv závěry o příčinné souvislosti mezi zkoumanými jevy.

Reference

1. Currie, C. et al. The health behaviour in school-aged children: WHO collaborative cross-national (HBSC) study: Origins, concept, history and development 1982-2008. Int. J. Public Health 54, (2009).
2. Sigmund, E., Baďura, P., Sigmundová, D., Csémy, L. & Kalman, M. Methodological aspects of trend studies and development of the HBSC study in the Czech Republic. Cent. Eur. J. Public Health 25, S4–S9 (2017).
3. Roberts, C. et al. The Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: Methodological developments and current tensions. Int. J. Public Health 54, 140–150 (2009).
4. Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) Study Protocol: background, methodology and mandatory items for the 2017/18 survey. (CAHRU, 2018).
5. Moor, I. et al. Trends in social inequalities in adolescent health complaints from 1994 to 2010 in Europe, North America and Israel: The HBSC study. Eur. J. Public Health 25, 57–60 (2015).
6. Elgar, F. J., Xie, A., Pförtner, T. K., White, J. & Pickett, K. E. Relative deprivation and risk factors for obesity in Canadian adolescents. Soc. Sci. Med. 152, 111–118 (2016).
7. Idler, E. L. & Benyamini, Y. Self-Rated Health and Mortality : A Review of Twenty-Seven Community Studies. J. Health Soc. Behav. 38, 21–37 (1997).
8. Haugland, S., Wold, B., Stevenson, J., Aaroe, L. E. & Woynarowska, B. Subjective health complaints in adolescence: A cross-national comparison of prevalence and dimensionality. Eur. J. Public Health 11, 4–10 (2001).
9. Gariepy, G., McKinnon, B., Sentenac, M. & Elgar, F. J. Validity and Reliability of a Brief Symptom Checklist to Measure Psychological Health in School-Aged Children. Child Indic. Res. 9, 471–484 (2016).
10. Vallejo, M. A., Vallejo-Slocker, L., Fernández-Abascal, E. G. & Mañanes, G. Determining factors for stress perception assessed with the Perceived Stress Scale (PSS-4) in Spanish and other European samples. Front. Psychol. 9, (2018).
11. Levin, K. A. & Currie, C. Reliability and Validity of an Adapted Version of the Cantril Ladder for Use with Adolescent Samples. Soc. Indic. Res. 119, 1047–1063 (2014).
12. Topp, C. W., Østergaard, S. D., Søndergaard, S. & Bech, P. The WHO-5 well-being index: A systematic review of the literature. Psychother. Psychosom. 84, 167–176 (2015).
13. Krieger, T. et al. Measuring depression with a well-being index: Further evidence for the validity of the WHO Well-Being Index (WHO-5) as a measure of the severity of depression. J. Affect. Disord. 156, 240–244 (2014).
14. Bobakova, D. et al. Test–retest reliability of selected physical activity and sedentary behaviour HBSC items in the Czech Republic, Slovakia and Poland. Int. J. Public Health 60, (2014).
15. Liu, Y. et al. Test-retest reliability of selected items of health behaviour in school-aged children (HBSC) survey questionnaire in Beijing, China. BMC Med. Res. Methodol. 10, (2010).
16. Gariepy, G. et al. How Are Adolescents Sleeping? Adolescent Sleep Patterns and Sociodemographic Differences in 24 European and North American Countries. J. Adolesc. Heal. 66, S81–S88 (2020).
17. Zimet, G. D., Dahlem, N. W., Zimet, S. G. & Farley, G. K. The Multidimensional Scale of Perceived Social Support. J. Pers. Assess. 52, 30–41 (1988).
18. Boer, M. et al. Adolescents’ Intense and Problematic Social Media Use and Their Well-Being in 29 Countries. J. Adolesc. Heal. 66, S89–S99 (2020).
19. Paakkari, O., Torppa, M., Kannas, L. & Paakkari, L. Subjective health literacy: Development of a brief instrument for school-aged children. Scand. J. Public Health 44, 751–757 (2016).